GAČR

„Český Vasari“ Jan Jakub Quirin Jahn (1739–1802) a jeho pojetí dějin výtvarného umění v Čechách
Kód: GA23-05042S (projekt ve spolupráci s Ústavem dějin umění AVČR)
Řešitelka: Mgr. Radka Heisslerová, Ph.D.
Stav: aktivní
Doba řešení: 2023–2025
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Jednou z nejvýraznějších osobností mezi umělci druhé poloviny 18. století v českých zemích byl Jan Jakub Quirin Jahn (1739–1802), malíř, kreslíř, člen vídeňské malířské akademie a oceňovaný znalec. Malířstvím se zabýval v praktické i teoretické rovině. Jeho umělecké dílo bývá hodnoceno poměrně vysoko, ale ještě více je ceněn pro svou činnost na poli teorie umění. V literatuře se Jahn často označuje jako první historik umění v moderním slova smyslu, umělecký kritik a také jako český Vasari, protože byl zdejším prvním životopiscem výtvarných umělců. Dosud plně nedoceněným zůstává jeho rukopis o dějinách výtvarného umění v Čechách, dochovaný v umělcově písemné pozůstalosti v Archivu Národní galerie v Praze. Projekt se zaměří zejména na okolnosti vzniku unikátního rukopisu a Jahnovy vztahy nejen se soudobými českými, ale i zahraničními osobnostmi, a to pomocí průzkumu archivních pramenů a soudobé literatury, který v tomto směru nebyl doposud podniknut.

Architektura (ž.). Ženy, emancipace, architektura v druhé polovině 20. století
Kód: GA21- 22749S (projekt ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze)
Řešitelka: Mgr. et Mgr. Helena Huber-Doudová
Stav: aktivní
Doba řešení: 2021–2023
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Výzkumný projekt se zaměří na komplexní mapování a interpretaci tvůrčí činnosti žen v oblasti architektury v letech 1945 až 2000 v kontextu strukturálních společensko-politických proměn v České republice (bývalém Československu). Bude se zabývat nejen interpretací z hlediska historie architektury (zasazení tvorby žen-architektek do kánonu), ale také aspekty s interdisciplinárním přesahem (sociologie, obecná historie, genderová studia) – tedy tématy jako je například praxe architektonického povolání z ženské perspektivy (včetně důležitosti spolupráce a otázky autorství), vzdělání žen-architektek, syntéza profesního a rodinného života nebo dobové reflexe (reprezentace v muzejních sbírkách, odborných časopisech, akademii, odborných orgánech). Projekt představí ženy v celém spektru jejich aktivit, jako architektky, teoretičky, historičky, designérky, ale i úřednice či mediátorky. 

Malíř Josef Mánes (1820–1871) – mezi romantismem a realismem, uměním užitým a „krásným", národním a mezinárodním, akademismem a modernitou
Kód: GA 19-10562S (projekt ve spolupráci s ÚDU AV ČR)
Řešitelka: Mgr. Markéta Dlábková, Ph.D.
Stav: Ukončeno
Doba řešení: 2019–2021
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt je zaměřen na rozbor tvorby Josefa Mánesa (1820–1871), jehož dílo se stalo nedílnou součástí české kultury 19. i následujícího století. Bude se zabývat výzkumem Mánesova díla v kontextu domácího i evropského umění a zohlední současné metodologické přístupy, které v posledních desetiletích zásadně změnily výzkum umění 19. století a umožnily jeho kontextuální analýzy. V rámci projektu se proto jednotliví odborníci zaměří na důležitá témata, která vyžadují nový úhel pohledu (například pojmy modernosti či realismu, národně-ideologické souvislosti, stylové a formální aspekty tvorby, kontextuální porovnání malířské techniky) a umožňují překonání zjednodušujícího přístupu publikací 1. poloviny 20. století, v nichž byl Mánes prezentován převážně jako izolovaný jev. Cílem projektu je nově analyzovat dílo Josefa Mánesa a zasadit ho do kontextu české a evropské umělecké tvorby 19. století. Výstupem projektu bude kolektivní monografie v češtině a angličtině postihující jeho dílo z hlediska klíčových témat a s využitím aktuálních uměleckohistorických přístupů.

Karel Škréta (1610–1674) a univerzitní teze v českých zemích
Kód: GA 19-18098S
Řešitelka: PhDr. Petra Zelenková, Ph.D.
Stav: Ukončeno
Doba řešení: 2019–2021
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Karel Škréta je uznáván jako zakladatel české barokní malby a umělec evropského významu. Jako kreslíř zastával také zásadní úlohu při formování barokní grafiky v Čechách. Rytiny, které navrhl, patří k vrcholným ukázkám tehdejší středoevropské grafické produkce. Nejzajímavější soubor Škrétovy tvorby v grafice představují univerzitní teze – nákladné grafické listy oznamující univerzitní obhajoby. Teze byly významným médiem reprezentace a propagace; jsou pro ně charakteristické originální náměty, propojení textové a obrazové složky a ikonografické bohatství. Škréta v navrhování tezí obzvlášť vynikal a řadí se k vůbec nejplodnějším inventorům univerzitní grafiky v 17. století (žadatelka má prozatím podchyceno téměř 50 jeho realizací v této oblasti). Škrétou navržené teze jsou vynikající doklady barokní alegorie, symboliky a rétoriky. Jde o rytiny mimořádného kulturně-historického významu. Přesto dosud nedošlo ani k základnímu pokusu o soupis Škrétou navržených tezí, natož k jejich komplexnímu zpracování. Monografie, která poprvé v úplnosti představí univerzitní teze navržené Karlem Škrétou. Na odborné kapitoly bude navazovat katalog univerzitní grafiky a relevantních kreseb. Každé dílo bude podrobně interpretováno a zasazeno do patřičného kontextu.

Od balónu ke kosmickému vědomí. Aviatika v české vizuální kultuře
Kód: GA16-24117S
Řešitelka: PhDr. Eva Bendová, Ph.D.
Stav: Ukončeno
Doba řešení: 2017–2019
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt přinese systematickou analýzu průmětu fenoménu aviatiky do české vizuální kultury v rozmezí let 1783 (první vzlet balónu) a 1957 (vypuštění první kosmické sondy). Vlastním badatelským cílem projektu je uchopení tématu z hlediska klíčové otázky, jakým způsobem se (ve vizuální oblasti) aviatická rétorika a poetika rozvinula coby specifický dialekt modernity a posléze i politicky zabarvený žargon poválečného vývoje a koncepce pokroku. Projekt bude klást důraz na česká, respektive československá specifika v mezinárodním kontextu, při nutném zohlednění charakteristického prostředí Rakousko-Uherské monarchie i poválečného vývoje s odlišnou rolí aviatiky v kultuře západní a východní Evropy. Projekt se bude opírat o podrobný výzkum primárních i sekundárních pramenů včetně dokumentace technické povahy a tematického vizuálního materiálu (veřejné plastiky, populární obrazové zdroje, specializovaná periodika, malby, ilustrace a grafika, mimo jiné z fondu Národní galerie). Výstupem projektu bude monografie, která postihne klíčové aspekty dnes aktuální a mnohostranné problematiky.

Formování sbírek moderního čínského tušového malířství v meziválečném Československu a jejich význam v evropském kontextu
Kód: GA16-13587S
Řešitelka: Mgr. Michaela Pejčochová, Ph.D.
Stav: Ukončeno
Doba řešení: 2017–2019
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Československá republika byla v období mezi světovými válkami (ca 1920–1940) jednou z prvních evropských zemí, kde vznikaly sbírky soudobého čínského malířství a dobová čínská malba byla systematicky představována na výstavách a ve specializovaných publikacích. Navrhovaný projekt se v prvé řadě zaměří na popis sběratelských, obchodních a osvětových aktivit sběratelů, mezi nimiž nejvýznamnější roli hrál Vojtěch Chytil (1896–1936), kteří v meziválečném období přiváželi do českých zemí rozsáhlé sbírky čínské malby. V další fázi jejich sbírky analyzuje co do obsahu a kvality, vyzdvihne jejich formativní úlohu v celoevropském kontextu a rozdíly oproti sbírkám vznikajícím v dalších evropských zemích, především v Německu, Francii a Velké Británii. V průběhu výkladu autorka poukáže také na přímou souvislost vzniku meziválečných sbírek čínského malířství s ojedinělým postavením, které v povědomí českého publika někteří čínští malíři dodnes zaujímají. Cílem projektu je ilustrovaná publikace v české a anglické verzi.

„Francouzský model“ a Sbírka francouzského umění 19. a 20. století
Kód: GA15-07425S
Řešitelka: doc. PhDr. Markéta Theinhardt
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2015–2019
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt se zabýval zpracováním uměleckých děl Sbírky francouzského umění 19. a 20. století v Národní galerii Praha včetně detailní rešerše historie tohoto jedinečného souboru. V centru zájmu bylo vytváření „francouzského modelu“ a jeho modifikace v českém prostředí. Pozornost se zaměřila na výstavní pohyb daného typu uměleckých děl a na strategii galeristů, stejně jako na vytváření srovnatelných sbírek, soukromých a veřejných. Ústřední část projektu byla zasazena do dosud méně zpracovaného kontextu migrace estetických modelů, výstavních, sbírkových a tržních mechanismů v období od druhé poloviny 19. století do třicátých let 20. století. Práce participovala na mezinárodně významném tématu, které přes mnohé slibné náběhy postrádá přesně identifikované metodologické instrumenty a interpretační mody.

Sběratelé japonských dřevořezů v Čechách
Kód: GA15-16130S
Řešitelka: Mgr. Markéta Hánová, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2015–2019
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Japonské dřevořezy představují vedle uměleckých výrobků keramiky a laku nejvýznamnější sbírkové materiály japonského umění na našem území. V souvislosti s existencí tohoto obrazového materiálu vyvstala otázka ohledně historie sběratelství japonských obrazů (zvláště pak dostupnějších dřevořezů) v Čechách od druhé poloviny 19. až do poloviny 20. století. Řada sběratelů pocházela z aristokratických, výtvarných a literárních kruhů, ale vyskytovali se také sběratelé mimo umělecké profese, kteří kouzlu japonských obrazů propadli. Jejich kolekce dodnes uchovávají státní instituce jako důkaz dobové sběratelské módy. Fenomén sběratelství japonských dřevořezů se prolnul s dobovou oblibou exotického Japonska a jeho umění v celé šíři kultury.

Malíř Petr Brandl (1668–1735): Dílo a život
Kód: GA14-10349S
Řešitelka: PhDr. Andrea Rousová, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2014–2018
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt se zabýval komplexním zpracováním tvorby a života nejvýznamnějšího umělce baroka v Čechách Petra Brandla (1668–1735). Vedle uměleckohistorického posouzení a rozsáhlých archivních rešerší tvořilo součást projektu studium techniky Brandlovy malby. Dále byly prozkoumány okolnosti zakázek, osobnosti objednavatelů, provenience děl, jejich stylové zhodnocení, proveden ikonografický rozbor a začlenění Brandlovy tvorby do širšího evropského kontextu. Zvláštní pozornost se pak zaměřila na méně poznané momenty jeho umělecké dráhy – totiž školení, umělecké začátky a malířskou činnost žáků. Výstupem projektu se staly vědecká publikace, edice pramenů, digitální archiv Brandlových děl a konference uspořádaná v návaznosti na Brandlovu výstavu organizovanou Národní galerií Praha.

Johann Adalbert Angermeyer (1674–1740)
Kód: GA14-20303S
Řešitelka: PhDr. Hana Seifertová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2014–2015
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Záměrem práce bylo publikování vědecké monografie malíře Johanna Adalberta Angermeyera (1674–1740), který se jako první v Čechách specializoval na malbu zátiší. Jeho tvorba spolupodnítila zdejší zájem o kabinetní typ zátiší. V kontextu domácí barokní malby i malířské produkce střední Evropy je ojedinělá, přispěla k rozšíření malby zátiší i u mladší generace umělců. Její ohlas lze zaznamenat ještě u malířů zátiší na přelomu 18. a 19. století. Zaujímala také zvláštní postavení v oblasti domácího sběratelství, kde se zátiší stalo vyhledávaným malířským druhem. Studium pramenů osvětlilo některé nevyjasněné okolnosti Angermeyerova života. Až dosud se nesledovala ojedinělost Angermeyerovy tvorby v kontextu soudobého zátiší v německých a rakouských oblastech. Také jeho reakce na velmi inspirativní tvorbu holandských a vlámských malířů zátiší 17. a 18. století se jeví v novém významu vzhledem k umělcovým stále objevovaným dílům. Jako součást práce vyšel katalog malířova díla, který tyto vlastnosti a vazby v jeho díle připomněl.

Jiří Valoch – kurátor, teoretik, sběratel. 1972–2001. Sbírka Jiřího Valocha v Národní galerii v Praze
Kód: GA14-32510S
Řešitelka: Mgr. Helena Musilová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2014–2018
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt se zaměřil na zhodnocení role teoretika, kurátora, sběratele a umělce Jiřího Valocha (* 1946) na středoevropské výtvarné scéně, soustředěné zejména na léta 1972–2001, kdy působil jako kurátor výstav v Domě umění města Brna, a na zpracování soupisového katalogu tzv. Valochovy sbírky, jejíž podstatnou část Jiří Valoch v roce 2002 daroval do Národní galerie v Praze. Tuto kolekci českého a zahraničního umění druhé poloviny 20. století tvoří soubory všech výtvarných médií, celkem obsahuje více než 3000 položek od 230 autorů. Jde o sbírku především konceptuálních, minimalistických a geometrických projevů, ovšem s celou řadou přesahů k jiným okruhům. Veřejnost znala jen malou část této kolekce, k jejímuž odbornému zpracování do té doby nedošlo, a to přesto, že představuje jedinečný pramen k poznání umění střední Evropy. Vzhledem k rozsahu a náročnosti práce, nutnosti provést terénní výzkum (korespondence, archivy, setkání s pamětníky aj.) v rámci širší střední Evropy, bylo možné projekt uskutečnit jen s finanční podporou grantu.

Norbert Grund (1717–1767)
Kód: GA13-07247S
Řešitelka: Mgr. Markéta Vondráčková, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2013–2019
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Monografická studie zhodnotila Grundovu návaznost na domácí tradici barokní malby a zařadila umělce do širšího (středo)evropského kontextu s důrazem na soudobou malbu rakouskou (vídeňskou) a italskou (benátskou). Pokusila se stanovit vývojovou chronologii jeho tvorby, která je problematizovaná mistrovými opakovanými návraty ke starším motivům. Práce se dále zaměřila na Grundův mimořádně široký námětový i stylistický rejstřík, odrážející nejrůznější inspirační zdroje jeho tvorby (např. francouzský galantní žánr, holandský vesnický žánr aj.), které se v malbách projevily ve formě přímých citací i volných variant. Studie rovněž postihla otázku popularity Grundových obrazů, které graficky reprodukoval Jan Jiří Balzer. O jejich vysoké oblibě svědčí také záznamy v inventářích sbírek a četná díla napodobitelů, kopistů a pokračovatelů, jejichž problematika dosud nebyla řešena. Součástí monografie je i zhodnocení vlivu Norberta Grunda na formování a vývoj české krajinomalby 19. století.

Sochařská dílna období baroka ve střední Evropě
Kód: GA13-11456S
Řešitel: PhDr. Tomáš Hladík
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2013–2016
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Předmětem studia se stal fenomén sochařské dílny období baroka ve střední Evropě – v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Německu a Rakousku. Základní oporu sochařské práce tvořila v tomto období vedle osobní invence mistra a jeho tovaryšů dílenská sbírka modelů. V jejich rámci byly vždy nejvíce oceňovány prvé plastické skici (bozzetti), zachycují sochařovo hledání a nalézání kompozičního řešení. Zásadní rozdíly mezi skicami a důkladněji provedenými modely ve smyslu pokročilého tvůrčího procesu se nedají vždy systematicky sledovat z důvodů individuálních pracovních návyků umělců i krajových zvyklostí. Ve svém úhrnu a propojení s fondem kreslených návrhů širokého spektra kostelního mobiliáře mohou však podat relativně přesný obraz každodenní praxe barokního sochařského ateliéru. Pomocí studia relevantního materiálu, uloženého v domácích a evropských státních sbírkách, bylo možné detailně popsat fungování takovéhoto pracovního kolektivu.

František Tkadlík (1786–1840)
Kód: GA13-17156S
Řešitelka: PhDr. Šárka Leubnerová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2013–2018
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Záměrem projektu bylo publikování vědecké monografie malíře Františka Tkadlíka (1786–1840), jehož dílo díky svým vazbám na dobovou filozofii, estetiku i historicko-nacionalisticky formované uvažování o umění z něj činí osobnost důležitou v kontextu evropského pozdního klasicismu a nazarenismu. Tkadlíkova tvorba představuje důležitý moment vývoje akademické malby raného 19. století a východisko pro další vývoj výtvarného umění v době národního obrození. Z hlediska dnešního stavu poznání se jeví jako podstatné studium širšího domácího i evropského kontextu a vazeb, v nichž umělcovo dílo vznikalo a k nimž poskytuje recentní bádání řadu podnětů. Na základě spolupráce předních odborníků na danou problematiku si projekt kladl za cíl nově prozkoumat Tkadlíkovu tvorbu a relevantní materiály (archivní prameny a dobové texty, nově objevené malby a kresby, restaurátorské průzkumy), sestavit souborný katalog díla a představit ho v kontextu současného výzkumu evropské malby 19. století a jejího ideového pozadí.

Portrét v renesančním malířství v Čechách a na Moravě – jeho ikonografie a funkce ve šlechtické reprezentaci
Kód: GP13-08755P
Řešitelka: PhDr. Blanka Kubíková, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2013–2016
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Portrétní malířství, které prošlo během 16. století mohutným rozvojem a proměnou forem, patří k nejzajímavějším projevům renesančního umění na našem území. Přesto tato oblast stále skýtala řadu nedořešených otázek, nejasností a málo studovaných oblastí výzkumu. Patřilo k nim i hledisko ikonografické a s ním spjaté studium reprezentační strategie, kterou, kromě jiných prostředků, raně novověká aristokracie projevovala i ve svých portrétech. Cílem projektu byla právě tato problematika, sledovaná na příkladu několika významných rodových portrétních galerií – rožmberské, hradecké, pernštejnské a zástřizelské. Součástí projektu se stalo i studium funkce šlechtické malované podobizny a její hodnocení současníky, a to na základě raně novověkých písemných pramenů. Výsledky výzkumu zhodnotila závěrečná publikace.

Antonín Pelc: Dílo jako zrcadlo dějin, politiky a ideologie
Kód: GAP409/12/0133
Řešitelka: PhDr. Anna Pravdová, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2012–2014
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt umožnil detailní zpracování života a díla výtvarníka Antonína Pelce (1895–1967). Zaměřil se na jeho interpretaci v širším kontextu s důrazem na sledování role umělce ve společnosti a postižení vztahů výtvarné tvorby s politikou a ideologií. Pelc byl jedním z nejvýznamnějších českých karikaturistů, zásadně ovlivnil podobu tohoto žánru doma i v cizině. Kromě toho vytvořil dosud málo známé malířské a kresebné dílo. Práce se opírala o podrobný výzkum primárních i sekundárních pramenů, v prvé řadě o Pelcovu pozůstalost uloženou v Národní galerii Praha. Dílo bylo interpretováno pomocí aktuálních uměleckohistorických metod v sociokulturním kontextu doby jeho vzniku. Výstupem se stala monografie, která postihla všechny aspekty Pelcovy mnohostranné tvorby.

Václav Hollar: Kreslířské dílo
Kód: GAP409/12/1625
Řešitelka: PhDr. Alena Volrábová, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2012–2018
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Cílem projektu bylo monografické zpracování kompletního kreslířského díla grafika Václava Hollara (1607–1677), a to ze světových sbírek. Po dobu trvání projektu došlo postupně k ověření a srovnání kreseb Hollarovi připsaných již dříve Franzem Sprinzelsem v komparaci s nově nalezenými listy, zároveň proběhl průzkum nových možných určení, vše v přímém kontaktu s díly a posléze na základě fotografií. Výstupní monografická publikace obsahuje umělcův životopis na základě nových průzkumů a zjištění, nové zhodnocení Hollarova díla v kontextu doby a ve srovnání s teoriemi o umění. Třetí částí se stal plně obrazově doprovázený soupis jeho kreseb, chronologicky řazený, se všemi základními údaji.

Západoevropské a středoevropské sochařství 13.–16. století z fondů Národní galerie v Praze a českých veřejných sbírek
Kód: GAP409/10/0123
Řešitelka: PhDr. Michaela Ottová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2010–2012
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Absence zpracování importovaného západoevropského a středoevropského monumentálního gotického sochařství znamenala dosud největší mezeru v poznání fondu středověkého umění v českých zemích. Projekt si kladl za cíl identifikovat, dokumentovat, uměleckohistoricky analyzovat a zařadit sochařská díla gotického slohu z období cca 13.–16. století, vytvořená mimo území současných Čech a Moravy. Aplikované metody výzkumu zahrnuly především detailní formální a strukturální analýzu každého díla, spojenou s typologickou a ikonografickou identifikací, a komparativní studium vedoucí k zařazení do kontextu evropského gotického umění. Cesty jednotlivých sochařských děl do českých sbírek osvětlilo studium písemných pramenů. Určení sporných děl napomohla technologická analýza. Výstupem se staly příprava a poté vydání soupisového katalogu veškerých sbírkových předmětů. Následovala prezentace vybraných uměleckých děl na výstavě pořádané Národní galerií v Praze.

Mně z toho nesmí zmizet člověk. Jan Křížek (1919–1985)
Kód: GA408/09/1124
Řešitelka: PhDr. Anna Pravdová, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2009–2011
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz z CEP

Projekt detailně zpracoval život a dílo sochaře Jana Křížka (1919–1985), jednoho z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších českých umělců, kteří se usadili ve Francii. Jan Křížek po sobě zanechal bohaté kresebné a grafické dílo a méně početné dílo sochařské. Výstupem projektu je monografie s názvem Mně z toho nesmí zmizet člověk. Jan Křížek (1919–1985).

Jan Kotík (1916–2002): Monografie
Kód: GA408/09/1943
Řešitelka: PhDr. Iva Mladičová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2009–2010
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Podstata projektu spočívala v badatelské práci související s přípravou monografické studie, jež v kontextu českého a evropského výtvarného umění představila šíři výtvarné a teoretické tvorby Jana Kotíka (1916–2002), který nesporně patří ke klíčovým osobnostem českého uměleckého dění druhé poloviny 20. století. S monografickou studií se počítalo pro katalog retrospektivní výstavy, kterou naplánovala Národní galerie v Praze na rok 2010. Projekt plynule navázal na dvouletou badatelskou práci navrhovatelky – přípravu soupisu výtvarného a teoretického díla Jana Kotíka (také určeného k publikování u příležitosti zmíněné retrospektivy). Součástí projektu bylo i dokončení badatelské práce na soupisu díla.

Japonismus v českém výtvarném umění – nové reflexe skutečnosti
Kód: GP408/09/P569
Řešitelka: Mgr. Markéta Hánová, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2009–2010
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Analýza japonských vlivů na české výtvarné umění a jejich přínos pro formování moderní umělecké osobnosti. Náplní projektu bylo podrobné pojmenování japonských vlivů v české malbě a grafice zhruba od poslední čtvrtiny 19. do první čtvrtiny 20. století, které znamenaly významný inspirační zdroj pro formování české moderny jak v malířské formě, tak v obrazových motivech odrážejících nejenom symboliku Dálného východu, ale také výrazové prostředky japonské malířské tradice: štětcové techniky, rytmický ornament nebo prostorové členění, jež otevřely nový způsob ztvárňování a vnímání reality. Projekt pomocí srovnávací analýzy popsal japonizující prvky a vyhodnotil jejich přínos v tvorbě jednotlivých českých umělců. Jako cíl projektu vyšla ilustrovaná publikace v české a anglické verzi.

Praha a střední Evropa – centra, periferie, sítě. Desková malba 1400–1420
Kód: GP408/09/P655
Řešitel: PhDr. Jan Klípa, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2009–2011
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt přispěl komparativní analýzou vztahu českých památek k přesněji datovatelným památkám chovaným v zahraničí k zodpovězení otázek po chronologii a vývoji české malby v první čtvrtině 15. století v rámci pozdně středověkých společenských struktur, a to v širších středoevropských souvislostech.

Božstva tibetských náboženství v religionistickém přístupu
Kód: GA401/08/0762
Řešitel: Mgr. Daniel Berounský
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2008–2010
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt se zaměřil na studium jednotlivých zobrazení tibetského buddhismu z religionistické perspektivy. Zahrnul nový a podrobnější popis tibetských a mongolských předmětů Sbírky orientálního umění Národní galerie Praha. Po této deskriptivní fázi přišly na řadu studie jednotlivých vybraných zobrazení, které se je snažily zasadit nejprve hlouběji do kontextu daného náboženství a poté do širšího kontextu daného zobrazení v Asii či v buddhismech jiných tradic. Z této badatelské práce vzešlo jako výstup minimálně šest studií. Tyto dílčí studie se odrazily i v monografii s pracovním názvem Božstva tibetského buddhismu a jejich zobrazení, která se na základě jednotlivých studií pokusila o typologizaci jednotlivých zobrazení božstev. Na projektu se podíleli pracovníci ze dvou univerzit a z Národní galerie Praha.

Malby na kameni 1530–1630
Kód: GA408/07/0376
Řešitelka: PhDr. Hana Seifertová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2007
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

V průběhu 16. století experimentovali malíři v Itálii s malbami na leštěných kamenech, které se jevily jako velmi atraktivní materiál. Umělci předpokládali, že barevná vrstva k této nové podložce dobře přilne, a zůstane tak trvale zachována pro budoucno. Kameny, zejména břidlice, se staly vyhledávaným materiálem také pro monumentální kompozice a pro oltářní obrazy. Brzy se kamenné podložky – mramory, lydity, břidlice – začaly používat i pro obrazy malých formátů určené buď pro soukromou zbožnost, nebo pro sběratele. Nové řešení přinášely bohatě žilkované dendrity a mramory, jejichž přírodní kresba se stala podnětem k tomu, aby ji malíř využil pro chystanou kompozici – Příroda a Umění tu podle dobových názorů spolupracovaly. Malby na polodrahokamech vyvolávaly posléze zájem prestižních evropských sběratelů i na sever od Alp. V publikované knize byly reprodukovány kvalitní, ale téměř neznámé obrazy z evropských a amerických sbírek.

Holandské malířství 17. a 18. století ze sbírek Národní galerie v Praze
Kód: GA408/06/0155
Řešitelka: Anja Kerstin Ševčík, M.A.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2006–2008
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Nejrozsáhlejším obrazovým celkem ve Sbírce starého umění Národní galerie Praha je soubor holandského malířství 17. a 18. století. Obsahuje cca 650 obrazů a donedávna neměl soupisový katalog, v němž by byla podle současných vědeckých standardů odborně zhodnocena a publikována všechna díla této významné kolekce. V katalozích výstav a příležitostných publikacích byla zveřejněna jen malá část sbírky, zejména mistrovská díla, jako je Rembrandtův Učenec v pracovně. Mnohé z velmi kvalitních obrazů, uložených depozitáři, zůstávaly zcela neznámé jak odborné, tak širší veřejnosti. Cílem projektu tedy bylo vypracování odborného katalogu v součinnosti badatelského týmu – navrhovatelky a tří dalších specialistů. Metodickým vzorem práce se staly již dříve vydané katalogy Nizozemské malířství 1480–1600 (O. Kotková) a Vlámské malířství 17. a 18. století (L. Slavíček), přijaté velmi kladně i u zahraniční odborné veřejnosti.

Internacionální styl v Německu: Kresby vzniklé v německy mluvících zemích mezi léty 1550 až 1650 ze sbírek České republiky
Kód: GA408/05/0037
Řešitelka: Mgr. Alena Volrábová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2005–2007
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Početně i kvalitativně významné kolekce německých kreseb z let 1550–1650 z českých a moravských muzejních sbírek nebyly vědecky dostatečně zpracovány. Podstatou projektu se tedy stal vědecký soupisový katalog, který zahrnul také díla ze zámeckých, knihovních a archivních fondů (mistrovské nebo dílenské kresby Friedricha Sustrise, Petra Candida, Georga Pechama, Hanse von Aachen, Hanse Rottenhammera, Johanna Mat. Kagera, Hanse Friedricha Schorera staršího i mladšího, Jacoba Walthera, Davida Heidenreicha, Hanse Bocksbergera ad.). Katalog navázal na předchozí publikaci z roku 2003 Německá kresba 15.–16. století: Kresby autorů německy mluvících zemí z muzejních sbírek České republiky.

Malby na kameni – umělecký experiment na přelomu 16. a 17. století
Kód: GA408/04/0693
Řešitelka: PhDr. Hana Seifertová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2004–2005
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

V 16. století experimentovali umělci nejen s rozmanitými technikami, zkoušeli také různé materiály jako podložky k malbě. V Itálii se novým, přitažlivým materiálem staly vyleštěné kamenné desky. Jejich použití dávalo naději, že malby na kameni budou trvanlivější než na plátně nebo na dřevě, neboť (podle dobových představ) nepodléhají klimatickým změnám. Tuto myšlenku šířili tehdejší teoretici umění zejména v Itálii (Vasari) a současníci ji též využívali v praxi, zpočátku hlavně v Itálii, posléze i jinde v Evropě. Za původce tohoto způsobu malby je považován Sebastiano del Piombo. Používali jej však i další umělci v Itálii (Tizian, Bassano, Fetti, Rubens), také severně od Alp, zejména v rudolfínské Praze a Mnichově, v sídle bavorského kurfiřta. Malby na kameni měly využití jako závěsné obrazy v rámech, v sériích tvořily výplně interiérů, byly součástí luxusního nábytku i samostatnými objekty.

Německé a rakouské malířství 14.–16. století ze sbírek Národní galerie v Praze
Kód: GA408/03/1065
Řešitelka: PhDr. Olga Kotková
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2003–2005
Program: Grantová agentura
Odkaz v CEP

V Národní galerii Praha se nachází důležitá a rozsáhlá sbírka německé a rakouské malby 14.–16. století, která zahrnuje kolem 190 převážně deskových obrazů. Je zde i několik mistrovských děl – především Dürerova Růžencová slavnost. Pracím ze stálých expozic Národní galerie se již většinou dostalo odborné pozornosti, avšak obrazy z depozitářů (cca 140 položek) zůstávaly většinou stranou badatelského zájmu. Cílem projektu proto bylo vypracovat odborný katalog, který by galerijní fondy staré německé a rakouské malby představil. Restaurátorský a technologický rozbor, srovnání s dalšími díly, důsledné použití pramenů a literatury a následný uměleckohistorický rozbor umožnily dosáhnout vědecké úrovně této publikace. Katalog vydaný v angličtině se zabývá jak díly ze stálých sbírek, tak i vůbec poprvé zveřejňuje mnohé, takřka neznámé práce z depozitářů; rovněž slouží návštěvníkům galerie a širší veřejnosti jako příručka zabývající se našimi uměleckými fondy.

Velká doba německého umění v kresbě: Kresby umělců německy mluvících zemí od konce 14. do 16. století z českých sbírek
Kód: GA408/02/0022
Řešitelka: Mgr. Alena Volrábová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2002–2003
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Kresby německých mistrů konce středověku a renesance se dlouho nacházely na samém okraji badatelského zájmu zejména českých odborníků. Přesto se ukazuje, že (ne privátní) české uměleckohistorické sbírky uchovávají významná díla tohoto okruhu. Záměrem projektu byla sumarizace tohoto fenoménu.

Japonské umění z českých a moravských sbírek
Kód: GA408/02/0267
Řešitel: PhDr. Filip Suchomel
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2002–2003
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt umožnil podrobný průzkum japonských kolekcí malby, sochařských prací, uměleckého řemesla, archeologických artefaktů ve státních a veřejných sbírkách v České republice.

Umění biedermeieru v českých zemích – výzkum a dokumentace
Kód: GA408/02/1256
Řešitel: PhDr. Radim Vondráček
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2002–2003
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Cílem projektu byl detailní výzkum a nové zhodnocení životního a uměleckého stylu první poloviny 19. století, tradičně označovaného pojmem biedermeier, se zaměřením především na oblast výtvarného umění a uměleckého řemesla v českých zemích.

Sochařství kolem roku 1400 ve střední Evropě
Kód: GA408/00/0382
Řešitel: PhDr. Ing. Jiří Fajt
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2000–2002
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt se zabýval uměním a kulturou doby posledních Lucemburků ve střední Evropě, zahrnujícími na pozadí dobové vzdělanosti, písemnictví, hudby a teologie v celé šíři a bohatství výtvarnou a architektonickou tvorbu. Období vymezené přibližně lety 1360–70 až 1440 bezpochyby představuje dobu, v níž země Koruny české dokázaly být maximálně otevřené vůči slohovým impulzům přicházejícím na jedné straně ze severní Itálie (Benátsko, Toskánsko), na straně druhé ze západní Evropy (frankovlámská umělecká centra, Francie – Paříž, Avignon, event. Porýní). Především Praha v úzkém dotyku s místní uměleckou tradicí tyto podněty přetvořila ve zcela novou výtvarnou kvalitu, která potom zpětně přispěla zásadním způsobem k uměleckému kvasu v Evropě vrcholícího středověku. Nejpočetnějším fondem, představeném na v roce 2003 uskutečněné výstavě, byly právě sochařské památky. Jejich důkladné zpracování předpokládalo dokončení základní heuristiky v terénu, a to doma i v zahraničí.

Pozdně gotická desková malba Prahy a středních Čech 1450–1550
Kód: GA408/00/1247
Řešitelka: Mgr. Štěpánka Chlumská, CSc.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2000–2001
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Tento vědecký úkol kontinuálně navázal na projekt Korpusu české gotické deskové malby 1350–1420 (hrazen GAČR). Poslední syntetická práce věnovaná souboru deskové malby vyšla v roce 1950 (J. Pešina), do té doby nebyl úplný soupis tohoto materiálu publikován. Projekt byl mimo jiné aktuální i z hlediska středoevropského, neboť v minulých letech němečtí a polští badatelé zpracovali nové syntézy, na něž však česká uměleckohistorická věda zásadním způsobem nereagovala. Nutnost nového zpracování deskové malby středních Čech a Prahy se jevila jako důležitá i ve světle existence mezinárodního projektu týkajícího se umění a kultury v období vlády jagellonské dynastie. Vzhledem k celkovému počtu deskových obrazů z let 1450–1550 bylo nutné jejich zpracování rozdělit do několika etap. V první etapě došlo ke zpracování fondu Prahy a středních Čech. Vzhledem k historickému významu regionu zde nalézáme nejbohatší fond deskové malby vymezeného období, který čítá kolem 60 dochovaných jednotlivých položek.

Italské obrazy 14.–16. století ve sbírkách České republiky
Kód: GA408/99/1518
Řešitelka: PhDr. Olga Pujmanová, DrSc.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 1999–2001
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Korpus Italské obrazy 14.–16. století ve sbírkách České republiky završuje navrhovatelčino třicetileté bádání. Jeho první fází ukončila výstava Italské gotické a renesanční obrazy v československých sbírkách, jež se konala v Národní galerii v roce 1987 (leden–duben). Druhá fáze bádání vyústila výstavou Italské renesanční umění z českých sbírek. Obrazy a sochy, uspořádanou rovněž Národní galerií o deset let později (listopad 1996 – březen 1997). Výsledkem grantu se pak stal korpus všech dosažitelných italských obrazů 14.–16. století, jež se nacházejí na našem území, a to v různých světských a církevních sbírkách, veřejných i soukromých. Soupis tedy zahrnuje také nejvýznamnější kolekci italské malby z majetku Národní galerie Praha a poprvé představuje malbu 16. století, které dosud nebyla věnována systematická odborná pozornost.

Dějiny Národní galerie v Praze 1796–1945
Kód: GA408/98/0990
Řešitel: doc. PhDr. Vít Vlnas
Stav: ukončeno
Doba řešení: 1998–1999
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Smyslem mezinárodního projektu bylo komplexní zpracování pramenné základny, na něž navázala příprava a vydání první syntetické práce o dějinách Národní galerie Praha a jejích právních předchůdkyň (tj. zejm. Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách a Moderní galerie Království českého) od založení v roce 1796 do roku 1945. Důraz přitom byl kladen nejen na proměny institucionální struktury, ale především na historické okolnosti působení Národní galerie, tj. zejména na otázky sociologie výtvarného umění, patronace a mecenátu (veřejného i soukromého), na vývoj názorů na veřejnou prezentaci výtvarných děl, jakož i na vzájemný vztah dějin uměleckého muzea a obecných dějin umění a kultury. Výsledkem navrhovaného projektu se stalo souhrnné knižní zpracování dějin Národní galerie (první práce svého druhu v české odborné literatuře).

Nizozemské malířství ze sbírek Národní galerie v Praze 1480–1600
Kód: GA408/97/0115
Řešitelka: PhDr. Olga Kotková
Stav: ukončeno
Doba řešení: 1997–1999
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Nizozemské malířství 15. a 16. století tvoří významnou část sbírek Národní galerie Praha. Zároveň představuje i nejpočetnější soubor nizozemské malby (cca 100 obrazů) na našem území. K mistrovským dílům sbírky patří například práce od Pietra Bruegela staršího či od Jana Gossaerta. Mnohým obrazům se již věnovalo několik badatelů, nikdy ale nebyla zpracována technologie malby. Protože Národní galerie získala patřičné vybavení (zejm. infračervenou kameru s monitorem), které tuto práci dovoluje, bylo možné přistoupit i k systematickému průzkumu technologie. Na tento výzkum navázal i uměleckohistorický rozbor jednotlivých děl. Výsledkem práce se stal vědecký katalog Nizozemské malířství ze sbírek Národní galerie v Praze 1480–1600. Vydání této knihy (včetně finančního pokrytí) zajistila Národní galerie. Proběhlo i jednání Národní galerie s nakladatelstvím Harvey Miller Publishers (Londýn) o vydávání katalogů Sbírky starého umění.

Korpus české gotické deskové malby od počátku do poloviny 15. století
Kód: GA408/97/0240
Řešitel: prof. PhDr. Jaromír Homolka
Stav: ukončeno
Doba řešení: 1997–1999
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Nové zpracování české deskové malby na základě vydání publikace Antonína Matějčka a kol. z let 1938 a 1950. Soubor české gotické deskové malby patří k největším cennostem našeho kulturního dědictví a jeho odborné zpracování je jedním ze stěžejních úkolů českého dějepisu umění. Nové vydání bylo koncipováno podle soudobých vědeckých požadavků včetně doprovodné dokumentace a vyobrazení. Hlavním cílem bylo prezentovat zejména mezinárodní odborné veřejnosti výsledky práce českých badatelů (dosud publikované hlavně česky) a restaurátorů za posledních 50 let. Řešitelský kolektiv tvořili špičkoví badatelé české medievistiky.

Pražská kabinetní malba 1690–1750
Kód: GA404/96/0061
Řešitelka: PhDr. Hana Seifertová
Stav: ukončeno
Doba řešení: 1996
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Kabinetní malba našla po dlouhé cézuře koncem 17. století znovu své místo v domácím umění. Měla svá specifika: programově se orientovala na staré nizozemské malířství z doby kolem roku 1600. V souvislosti s rozšířením sběratelských zájmů v Čechách vzniklo v Praze v letech 1690–1750 osobité centrum kabinetní malby (Bys, Bretschneider, Hartmannové, Beitler, Angermeyer, Hirschely, Grund). Toto téma nemohlo být v celistvosti zpracováno, protože díla pražských malířů jsou rozptýlena v různých zahraničních kolekcích (v Čechách v Národní galerii Praha a v dalších státních i soukromých sbírkách). Projekt sledoval příčiny těsné vazby ke staršímu nizozemskému umění, formy této slohové orientace a východiska, jež vedla k modifikacím předloh a autonomnímu projevu pražských malířů na tématech: obrazy galerijních interiérů, krajinomalby, figurální kompozice, zátiší. Počítalo se s tím, že výsledek bádání představí výstava Prager Kabinett-Malerei, kterou plánovalo koncem roku 1995 uspořádat Herzog Anton Ulrich-Museum.

Soupis islámských rukopisů v českých sbírkách
Kód: GA405/95/0233
Řešitel: Rudolf Veselý
Stav: ukončeno
Doba řešení: 1995–1996
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Soupis islámských rukopisů v českých sbírkách navazuje na práci československých orientalistů, jejímž výsledkem byl katalog sbírky bratislavské Univerzitní knihovny (Blažkovič – Petráček – Veselý, 1961). České sbírky islámských rukopisů uložené v řadě odborných knihoven a institucí (Národní knihovna ČR, Orientální ústav, Národní galerie Praha aj.), které obsahují více než 1000 svazků, z nichž některé z nich jsou mimořádné povahy, zůstaly dlouho odborně nezpracovány. Projekt se zaměřil na soupis rukopisů podle standardních kritérií kodikologického popisu. V průběhu jeho realizace vznikala v Národní galerii Praha odborná obrazová databáze islámských rukopisů a konečným výsledkem projektu se stal úplný soupis islámských rukopisů v českých sbírkách, publikovaný v několika svazcích.

Mistr Theodorik a malířská výzdoba kaple sv. Kříže na Karlštejně
Kód: GA404/94/1404
Řešitel: RNDr. Jiří Fajt
Stav: ukončeno
Doba řešení: 1994–1996
Program: Grantová agentura ČR
Odkaz v CEP

Projekt souvisel s rozsáhlou restaurátorskou akcí, jejímž cílem byla záchrana malířské výzdoby v kapli sv. Kříže na Karlštejně. Restaurátorské práce probíhaly od osmdesátých let a pokročily natolik, že bylo možné přistoupit ke zhodnocení jejich výsledků spojených s novým průzkumem uměleckohistorickým, archivním a historickým. Projekt měl za cíl přípravu souborného zpracování malířského díla Mistra Theodorika. Základ tvoří úplný vědecký katalog kreseb, nástěnných a deskových maleb v kapli, kritická edice archivních pramenů, hodnotící studie a úplná bibliografie. Dílčí výsledky archivního i uměleckohistorického průzkumu sloužily jako podklad pro práci památkářů a restaurátorů.