K nejvýraznějším
a nejčastěji užívaným symbolickým postavám v umění raného novověku patřil
Chronos – personifikace času v podobě okřídleného starce s hodinami a
kosou. Nacházíme ho na obrazech i rytinách, v sochařství i v dílech
uměleckého řemesla. Výstava představuje Chrona a další zosobnění času na
grafických listech od 16. až do počátku 19. století. Jeho význam v alegorických
scénách přitom mohl být jak negativní, tak i pozitivní – vystupoval jako
neúprosný ničitel životů, krásy či uměleckých děl, ale také moudrý stařec,
který poukazoval na pomíjivost a připomínal podstatné hodnoty.
Prostřednictvím
děl ze Sbírky grafiky a kresby NGP jsou přiblíženy hlavní tematické okruhy z
obsáhlé ikonografie „otce času“ – Chrona: triumfy času, čas jako odhalitel a
zachránce pravdy, alegorie správného a nesprávného využívání času, čas
v satiře (v proslulých listech Williama Hogartha) a další. Epilog tvoří
výběr z novoročenek od Josefa Berglera, které dokládají, jak zůstávala
tradice Chrona živá i po roce 1800.
Kurátorka: Petra Zelenková
1—1 / 6
